Pracujeme a bydlime

Dnes jsme odpracovali svůj 2. pracovní den v ovocném sadě. Ty dva utekly jako voda, bylo totiž celkem rušno :-) Náš první pracovní den nastala ošklivá změna počasí, celou noc celkem hustě pršelo, a představa, že budeme někde protrhávat jabloně nás celkem strašila. Bydlet v autě, mít zabahněné a promočené věci, to opravdu není moc příjemné. Obzvlášť, když to nemáme kde v tomhle počasí usušit. Bylo zhruba kolem půl sedmé, a náš zaměstnavatel psal, že sraz nebude v sedm, nýbrž v 8 (kvůli dešti). Dorazili jsme tedy na místo (jasně, že asi o 3 minuty pozdějc). Bylo tam více lidí, vlastně více čechů. Náš zaměstnavatel má totiž rád české pracovníky. Pro mě celkem ukrutná zpráva. Jsem tu přece za ájinou :-/

 

Dostali jsme do ruky smlouvy, seznámili se a společně jsme odjeli směrem k sadu. Pořád pršelo, byla mlha, jsme promočení, hnus. Našim úkolem je ohýbat větvě asi ročních jabloní pod úhlem cca 45°C k zemi, v této poloze je zafixujeme provázkem. Takto ohýbáme všechny možné větývky na jabloni. Pořádně jsem neporozuměl k čemu to vlastně je, ale domnívám se, že je to proto, aby stromy rodili více, byly více otevřeny slunci a jablka tímto porostou převážně na nejpevnějších částech větve, tedy blíže ke kmenu. Řekl tolik důvodů, že ani nevím jestli jsme nevynechal ten hlavní. Nic lepšího mě za ty dva dny nenapadlo, než toto. V sadu je, říkal, kolem 20 000 jabloní. Je nás asi 8 čechů, práci máme předpokládat do prosince. Pak si dáme měsíc pauzu a začne se se sběrem. Super, mně absolutně vyhovuje. Děláme tedy od 7 od rána do 4.30 odpol. Máme v tom půlhodinovou pauzu a oběd a dvě patnáctiminutovky na svačinu. Práce je snadná, celkem to utíká. Momentálně absolutně spokojeni :-) Naše spokojenost však končí dojde-li řeč na naší káru. Ta mrcha nás vypekla :-D

Před 4 dněma jsme v Taupu koupili autobaterii, stála 150 dolarů. Říkali jsme si, že do ní nějaký čas nebudeme vrážet žádné peníze. Bohužel. Hned po prvních pracovním dni jsme se vydali do 25km vzdáleného Napieru, kde jsou k dispozici veřejné sprchy. Přijeli jsme tam 30 minut po zavíračce. Máme mokré boty a oblečení. Dochází nám, že takhle to teď v autě dávat nebudeme. Zaparkujeme u freewifi a začínám listovat inzeráty na spolubydlící. Obvolávám inzeráty a hned druhý vypadá slibně. Majitel domu nerad slyší, že jsme 3 kluci, ale ujistil jsem ho, že nám stačí jen místnost, že máme vlastní matrace atd. Super, vyrážíme se podívat zpět do Hastings na nové bydlení. Ujedeme asi 10 km a slyším nějaké cvrkání pod sedadlem řidiče (ano, tam máme motor :-) ) Zastavím, kouknu pod auto a vidím rozšvihlej řemen. Protože mi svítila kontrolka autobaterie, usoudil jsem, že to bude řemen od alternátoru a postupně nám začíná zapadat to nepříjemné pískání, které jsme celý měsíc slyšeli z našeho motoru. Do toho začala z auta utíkat chladící kapalina. Začali jsme vařit. Chcípnul jsem auto a volal tatínkovi, ať dá nějakou radu :-D A teď přijde to zajímavé, co nám vyrazilo dech. Střídavě u nás začali zastavovat auto a nabízeli nám pomoct. Za ty 3 minuty zastavili celkem 3 auta a ochotně nám nabízeli odvoz atd. Jeden z mužů se angažoval více a začal prohlížet motor atd. Svou lámavou angličtinou jsem se mu snažil popsat co se děje, ale v tomhle případě je tu tolik slovíček co neznám, že jsem použil radši nohy a ruce :-D Nejhorší bylo, že chlapík mluvil takovou angličtinou, že jsem mu nerozuměl vůbec nic co řekl. Ale byl v pohodě, odtáhnul nás do Hastings a doporučil autodílnu. Následně mechanikovi popsal náš problém a pak zmizel. Nebyla to dobrý duše?

 

Mezitím mi volal chlápek od bydlení, kdeže se nám to auto porouchalo, a že nám přijede pomoct. ??? Teď už vůbec nechápeme. Tohle se u nás prostě nestane. Vyspíme se v autě před dílnou a ráno před odchodem do práce odevzdávám klíče automechanikovi. Odhaduje cenu opravy na 250 dolarů. Říkáme si, to bude stejně za 300 :-) Odpoledne v 6 (dnes) jsme vyzvedli auto, cena opravy byla skutečně 250 doláčů a auto jede jako nové 8-) Zajeli jsme konečně k tomu bydlení. Majitelem domu je zhruba 30 letý muž arabské národnosti. Protáhne nás domem, ptá se jestli pijeme alkohol, smlouváme o ceně. Domluveno 8-) Je téměř v centru města a bydlíme za směšných 40 doláčů na týden. Máme sprchy, kuchyň, místo na grilovačky. Pecka. Dostaneme ještě upozornění, ať v jeho kuchyni nevaříme vepřové maso, a ani ho nejíme z jeho nádobí. Odúvoďnuje náboženstvím. Jako pohoštění nám připravil večeři, hovězí na zelenině a rýži. Konečně normální jídlo zajec jednou. A jedna zajímavost, tento týpek se živí sekáním hlav elektřinou omráčených krav. Zítra máme volno, je tu svátek. Nahodím nějaké fotky :-) Ahojte

Submit a Comment