Jsem neco jako jeho bratr

Jsem neco jako jeho bratr

Užíváme dvoudenního volna a postupně se sbližujeme s arabem Basem a spolubydlící Paulie (kiwačka). Spolu s Paulie tu žijí dvě černé kočky, ty si však naše sympatie nezískali, a brzy možná skončí na grilu. Bas nám přijde tak trochu bordelář, na to, že mu dům bude ještě měsíc patřit, by tu mohl alespoň zamést, nebo vytřít/vyluxovat. Každé ráno se probouzím s ucpaným nosem a krkem, protože musíme dýchat zaprášenej koberec. Na druhou stranu je tu alespoň trochu rodinná atmosféra. Dokonce mi dneska Bas řekl, že jsem něco jako jeho bratr Což jsem absolutně nechápal (nijak extra jsme se nesblížili). Řekl mi to, když jsem mu pomáhal vybírat něco na sebe v supermarketu. Barák, ve kterém žijeme, je...

Read More

Pracujeme a bydlime

Dnes jsme odpracovali svůj 2. pracovní den v ovocném sadě. Ty dva utekly jako voda, bylo totiž celkem rušno Náš první pracovní den nastala ošklivá změna počasí, celou noc celkem hustě pršelo, a představa, že budeme někde protrhávat jabloně nás celkem strašila. Bydlet v autě, mít zabahněné a promočené věci, to opravdu není moc příjemné. Obzvlášť, když to nemáme kde v tomhle počasí usušit. Bylo zhruba kolem půl sedmé, a náš zaměstnavatel psal, že sraz nebude v sedm, nýbrž v 8 (kvůli dešti). Dorazili jsme tedy na místo (jasně, že asi o 3 minuty pozdějc). Bylo tam více lidí, vlastně více čechů. Náš zaměstnavatel má totiž rád české pracovníky. Pro mě celkem ukrutná zpráva. Jsem tu přece za...

Read More

Zejtra do sadu

Tak jsme zpátky v oblasti Hawke´s bay (město Hastings). Když jsme tuto oblast opustili s tím, že si čekání na práci zkrátíme nějakým výletem, asi po 20 ujetých km nám napsal jeden ze zaměstnavatelů, jestli bychom mohli od středy nastoupit na jablka. To se nám hodilo. Skoro týden jsme se poflakovali po střední části severního ostrova a poznávali trochu té přírody. Vyšli jsme si na jednu 10km procházku na horu Mount Tongario, toto místo je známé takej jako Mordor z filmu Pán prstenů. Bylo to zajímavé, byli jsme asi tak 200m od kouřícího se kráteru (jistě to mohlo každou chvílí boucnout ). Ještě předtím jsme autem vyjeli pod vrchol hory Mount Ruapehu, sice nám ten náš rout málem vyflusnul motor, sežral půlku...

Read More

Nemám práci

Uběhl nějaký čas, a moje práce ve věznici se blíží svému konci. Hned druhý den ráno jsem dostal lepší pokoj. Můj pokoj má nyní okno, topení i osvětlení. Pohodička, nemám si na co stěžovat. Hned první den jsem zaspal do práce, Myslel jsem, že se dělá od 9ti, ale bylo to od 8mi Jeden z němců zde zůstal, Donato. Je mu 18 a ve věznici je už od úterý (já od pátku). Všecko mi vysvětlil, a co nevysvětlil, názorně mi převedla má dozorčí Magie. Z pozice zahradníka se spíše vyklubal uklízeč, ale to je fuk. Mou denní náplní je umýt záchody, vysát prostory uvnitř věznice, zamést, vytřít, vynést koše atd. Vůbec mi to nevadí. Ty 3 hodiny denně se dají zvládnout. Poslední 2 dny jsem však tak trošku na...

Read More

Pohled po tydnu

Tento článek jsem opomenul vložit, proto se nedivte neaktuálnosti Je to 10 dní, co obýváme severní ostrov Nového Zélandu. Rozhodl jsem se napsat můj pohled na tuto zemi po takto krátkém pozorování Když se řekne Zéland, vybaví se mi kopcovitá krajina s všude přítomnou, asi tak 20cm trávou. Kam se podíváš je nějaké to zvířátko. Je to buď býk, kráva, ovce … vlastně mě nic jiného nenapadá Tuto kopcovitou krajinu protínají perfektní silnice, mnohdy “na férovku” vyřezané vprostřed kopce (pokusím se pořídit fotku). Cca každých 90 km je nějaké větší městečko. Městečkem rozuměj něco jako třeba Lovosice. Zatím se přesouváme z jednoho městečka do druhého, a vyhledáváme jako první...

Read More